Otevřeno pondělí - pátek: 10.30 - 18.00, So: 11:00 - 16:00
Česky English

Horní menu

Výroba porcelánu v Čechách má tradici 200 let. Nejvíce se porcelánovým manufakturám dařilo v severozápadních Čechách, zejména na Karlovarsku a to především díky bohatým nalezištím kaolínu a velkým zásobám dřeva v okolních rozlehlých lesích. V 18. století představovala pro vznik porcelánové výroby v Čechách největší překážku politická situace v Rakousku-Uhersku, protože ve Vídni nechtěli umožnit vznik konkurence tehdejšímu vídeňskému monopolu  na výrobu porcelánu v Rakousku-Uhersku. 

Teprve poté, co vídeňské porcelánky přišly o možnost čerpat z rozsáhlých nalezišť kaolinu v Pasově a tím došlo k omezení jejich výroby, objevil se prostor pro využití nalezišť kaolinu na Karlovarsku a pro rozvoj porcelánových manufaktur v Českých zemích. 

Díky čilým obchodím stykům v  německém příhraničí, zejména s Durynskem, rozhodlo se mnoho českých podnikatelů ne přelomu 18./19. století využít odborné znalosti tzv. "arkanistů" z Durynska a Saska. ne všichni z nich však byly skutečnými odborníky a proto se většina výrobků z té doby  neřadila  pod pojem porcelánové zboží, ale pod fajáns nebo kameninu. Za nejstarší českou porcelánovou manufakturu považujeme porcelánku F. Antona Habertitzla v Rabensgrünu u Slavkova založenou okolo roku 1789. Výrobky z této porcelánky se bohužel nedochovaly.

K nejstarším porcelánovým manufakturám, které po překonání počátečních obtíží dokázaly pokračovat dlouhodobě ve své produkci řadíme těchto osm :

- Horní Slavkov

- Klášterec nad Ohří

- Březová

- Kysibl

- Dalovice

- Dolní Chodov

- Stará Role

- Loket

 

V počátcích byla výroba porcelánu v Čechách výrazně ovlivněna německým barokem a klasicismem. porcelán z té doby kopíroval především durynské předlohy a nebyl příliš kvalitní. Vyrábělo se hlavně stolní nádobí. Malířské techniky se v té době nijak zvlášť nerozvíjely, pokud se používaly, tak byly velmi jednoduché.

Německého vlivu se český porcelán zbavuje cca ve 20. letech 19. století, kdy se začíná přiklánět k míšeňským a vídeňským vzorům. v té době se už výrazně zlepšuje kvalita střepu a rozvíjí se umění malby na porcelánu, především v Horním Slavkově v době Empíru ( 1815 -1835 ). V té době se ve Slavkově vyráběly porcelánové koflíky zvoncovitého typu s převýšeným uchem hadovitého tvaru, často na třech zlatých lvích nohách.

 

Ve Slavkově se  vyráběly také monumentální porcelánové vázy s velmi detailní drobnomalbou, například různých druhů květin, oválných podobizen nebo s vedutami krajin a měst.

Vysoká ocenění na výstavách designu v Praze v té době získává Slavkov, ale i Březová a Loket.

Slavkov v době Empíru vyráběl koflíky empírového válcovitého tvaru zdobené výborně propracovanou ruční malbou ideální krajiny, s bohatým zlacením. Slavkovská porcelánka ( ale nejen ona ) spolupracovala s výbornými malíři - miniaturisty, například s Konrádem Ferdinandem Quastem, jeho synem Johannem Zachariasem Quastem nebo Karlem Paulusem.

Miniaturisté často přecházeli z jedné porcelánové  manufaktury do druhé nebo pracovali na zakázku jako domácí malíři pro více porcelánek, na základě jejich individuálních požadavků.

V té době bylo také poměrně časté, že se v Čechách vyrobený porcelán maloval až v Německu nebo v Rakousku místními malíři.

Malíři porcelánu se velmi často inspirovali vedutami Vincence Morstadta, malovali nejen veduty Prahy, ale  i Vídně a časté byly veduty lázeňských měst. Oblíbená byla i malba květin.

 V polovině 19. století přichází do módy figurální plastika.

K prvním porcelánkám, které se na výrobu porcelánových sošek začaly orientovat, patří zejména Loket, Slavkov a Klášterec nad Ohří. v prvopočátcích se kopírovaly především míšeňské vzory z 18. století, zároveň se ale objevuje i originální drobná plastika, která zachycuje scénky z tehdejšího života.

Dále mají v té době úspěch rozsáhlé stolní soubory čítající velké množství kusů.

Dobu mezi lety 1815 - 1860 považujeme z hlediska tvůrčího rozvoje za vrcholné období českého porcelánu, kdy se mohla naplno projevit rukodělná řemeslná a výtvarná  zručnost tehdejších umělců.

 Slavkov 1830-47

kysibl 1860-70

Od 60. let 19. století vlivem rozvoje kapitalismu přichází ke slovu především průmyslová velkovýroba, která upřednostňuje kvantitu na úkor umělecké kvality. Ustupuje podíl ruční práce uměleckořemeslného charakteru.